„Toto praví Panovník Hospodin: Přijď, duchu, od čtyř větrů a zaduj na tyto … a oni ožili. Postavili se na nohy a bylo to převelmi veliké vojsko.“ Ezechiel 37:9-10
Adam byl v zahradě Eden dokonalým stvořením, ale nebyl v něm život. Byl „dokončen“, ale nemohl nic dělat, dokud do něho Bůh nevdechl dech života. Tehdy začal chodit s Bohem, přebírat zodpovědnost a naplňovat svůj životní úkol.
Možná si říkáš, že bys potřeboval to, co tehdy Bůh Adamovi vdechl. A můžeš to mít! Zamysli se nad Ezechielovým údolím suchých kostí. Ty kosti byly mrtvé a rozházené. Pokud to vystihuje tvůj současný stav, je tu dobrá zpráva. Když Bůh na tyto kosti dýchl, probudily se k životu, postavily se a staly se silou, s níž bylo třeba počítat. Všimni si, že Duch Boží zadul od „čtyř větrů“, tedy ze čtyř stran země. To znamená, že neexistuje místo, kam by nedosáhl, pokud se mu odevzdáš. Všimni si také, že když Boží Duch zadul Ezechielovým údolím, všechno neuspořádané bylo uspořádáno a všechno mrtvé navráceno k životu. A Bůh chce totéž učinit s tebou! Všimni si, co tomu předcházelo: „rachot“ (viz Ezechiel 37:7, B21). Je to standardní postup, který Bůh užívá. Předtím, než si tě použije, zatřese a zarachotí tvou komfortní zónou, osvědčenými postupy a zaběhlými představami. Tvá minulost pro něho není problém, protože jeho oči jsou upřeny k tvé budoucnosti.
Tak dnes vejdi do jeho přítomnosti a modli se: „Dýchni na mne, Bože. Naplň mě nově životem. Kéž miluji to, co miluješ ty, a činím to, co chceš ty.“ Když to udělá, nikdy už nebudeš stejný jako předtím.