„… nezhřešte…“ Žalm 4:5
Den po dni se Potífarova žena pokoušela svést Josefa, ten ale řekl „ne“. Nevěnoval jí žádný čas, žádnou pozornost, netlachal s ní a nedával jí žádnou naději. „… nevyhověl jí, aby k ní ulehl a byl s ní“ (1. Mojžíšova 39:10). Dnes by se dalo říct, že když volala, nezvedal jí telefon. Když posílala SMS, neodepisoval. Když se objevila, „utekl a vyběhl ven“ (viz 1. Mojžíšova 39:12).
V kultuře, která užívá pojmy jako „legální věk způsobilosti k pohlavnímu styku“ a „sexuální práva“, zapomínáme, jak naše nemorálnost ničí životy lidí, s nimiž jsme spojeni.
Max Lucado napsal: „Před lety mi dal kamarád radu: ‚Napiš si seznam všech lidí, jejichž životy by ovlivnila tvá sexuální nemravnost.‘ Udělal jsem to. Čas od času si jej přečtu. ‚Má žena Denalyn. Mé tři dcery. Můj zeť. Moje ještě nenarozená vnučka. Každý člověk, který kdy četl některou z mých knih nebo poslouchal některé mé kázání. Můj vydavatelský tým. Služebníci v našem sboru.‘ Ten seznam mi připomíná, že jeden chlípný čin je špatnou výměnou za celoživotní ztrátu čistého odkazu.“
Hlavním Josefovým důvodem, proč Potífarově ženě řekl „ne“, byl Bůh. „Jak bych se tedy mohl dopustit takové špatnosti a prohřešit se proti Bohu!“ (1. Mojžíšova 39:9). Ponaučení z Josefova příběhu je překvapivě jednoduché: Dělej to, co potěší Boha. Když ti kamarád nabídne jointa marihuany, udělej to, co potěší Boha. Když ti spolužáci ukážou způsob, jak podvádět, udělej to, co potěší Boha. Když máš velké pokušení sledovat pornografii, udělej to, co potěší Boha. Ptáš se, jak můžeš Boha potěšit? „… nezhřešte však. Přemítejte o tom v srdci na loži a buďte zticha. Oběť spravedlnosti mu obětujte, důvěřujte Hospodinu“ (Žalm 4:5-6).