„Já jsem dal slovo Hospodinu a nemohu je vzít zpět!“ Soudců 11:35, B21
Eric Liddell celé měsíce usilovně trénoval, aby na olympiádě v roce 1924 získal zlato v běhu na sto metrů. Celý sportovní svět předpokládal, že vyhraje. Během her se ale Liddell dozvěděl, že závod na sto metrů se poběží v neděli. To pro něj jako věřícího křesťana představovalo velký problém, protože nevěřil, že by mohl uctít Boha tím, že poběží v den Páně. Odstoupil proto ze závodu, čímž ohromil své fanoušky. Ti, kdo ho v minulosti oslavovali, ho najednou nazývali bláznem. Prožíval intenzivní tlak, aby svůj názor změnil, on ale zůstal neoblomný. Pak vypadl běžec ze závodu na čtyři sta metrů, který byl naplánován na pracovní den, a Liddell dostal příležitost zaplnit mezeru po něm. Nebyl to jeho „šálek kávy“. Trať byla čtyřikrát delší než ta, na kterou pilně trénoval. Přesto proběhl cílovou čárou jako vítěz a vytvořil nový rekord 47,6 sekundy. Díky svému nekompromisnímu postoji ve víře získal olympijské zlato a jeho příběh se stal předlohou oscarového filmu „Ohnivé vozy“.
Eric Liddell si ale zaslouží ještě mnohem větší respekt. Stal se misionářem v Číně, kde v roce 1945 zemřel ve vojenském zajateckém táboře. Byl jako Jiftach, který řekl: „Já jsem dal slovo Hospodinu a nemohu je vzít zpět!“ (Soudců 11:35, B21).
Lekce, která ze života tohoto člověka jasně a hlasitě mluví, je – stůj za svým přesvědčením a Bůh tě povýší.