„Nevidíte, že děti jsou nejlepším Božím darem?“ Žalm 127:3, přel. z angl.
Podle některých lidí nezáleží na tom, kolik času trávíš se svými dětmi, pokud je to čas kvalitní. Logika takového pojetí ale vypadá podezřele. Proč bychom měli volit mezi hodnotami a stavět kvantitu proti kvalitě? V žádné jiné oblasti svého života takovou vynucenou volbu nepřipouštíme, tak proč by měla být vhodná pro naše děti?
Zkusme si to ilustrovat na příkladu. Představ si, že se celý den těšíš, jak povečeříš v jedné z nejlepších restaurací ve městě. Vrchní ti přinese jídelní lístek a ty si objednáš nejdražší steak, který mají. Ale když ti ho přinesou, uvidíš uprostřed talíře maličký kousek masa, asi tři centimetry čtvereční. Začneš si stěžovat na velikost steaku a vrchní ti řekne: „Uznávám, že ta porce je malá, je to ale to nejlepší vyzrálé hovězí, jaké můžete koupit. Už nikdy nedostanete lepší kousek masa, než jaký jsme vám dnes večer připravili. A pokud jde o velikost porce, doufám, že chápete, že na množství nezáleží – jde o kvalitu.“
Myslím, že bys měl námitky, a právem. Proč? Protože v mnoha oblastech našeho života je důležité obojí – jak kvantita, tak kvalita. A platí to i o vztahu k našim dětem. Děti potřebují náš čas a to nejlepší, co jim můžeme poskytnout. Pravda je taková, že stavění „kvantity proti kvalitě“ může být špatně maskovanou racionální výmluvou, proč svým dětem nedáváme ani jedno z toho. Bible říká: „Nevidíte, že děti jsou nejlepším Božím darem?“ (Žalm 127:3, přel. z angl.). Takže když jim věnuješ čas a pozornost, zaslouží si to nejlepší, jak z hlediska kvantity, tak i kvality.