„Stačí, když máš mou milost…“ 2. Korintským 12:9
Existují dva druhy milosti:
1) Milost spásná. V okamžiku, kdy složíš svou důvěru v Kristu, Bůh smaže celý záznam o tvém hříchu.
2) Milost posilující. Pavel napsal: „… byl mi dán do těla osten … Kvůli tomu jsem třikrát volal k Pánu, aby mne toho zbavil, ale on mi řekl: ‚Stačí, když máš mou milost; vždyť v slabosti se projeví má síla‘“ (2. Korintským 12:7-9). Jak živý obraz! Osten probodne jemnou pokožku a uvízne pod povrchem. Každý krok ti ho připomene. Dítě v rehabilitačním centru. Červený inkoust v účetní knize. Záznam v trestním rejstříku. Nezdolná chuť na alkohol uprostřed dne. Slzy uprostřed noci: „Pane, zbavíš mne toho?“ Ale jediné, co slyšíš, je: „Stačí, když máš mou milost.“
Posilující milost neslibuje, že nebudeme muset zápasit, slibuje ale, že s námi bude posilující Boží přítomnost. Anglický duchovní John Newton, autor písně „Úžasná milost“, se přesvědčil, že Boží milost je dostatečná. V den, kdy zemřela jeho milovaná manželka Mary, nalezl sílu k nedělnímu kázání. Druhého dne navštívil členy sboru a potom sloužil na jejím pohřbu. Později o tom napsal: „I největší anglická banka je příliš chudá na to, aby mohla vyrovnat takovou ztrátu, jakou jsem utrpěl. Ale když Pán, všemocný Bůh, promluví, je možné všechno! Ti, kteří ho znají a důvěřují mu, nemusejí ztrácet odvahu. On je mocen dát jim sílu potřebnou pro každý den. Může způsobit, aby s přibývajícími zkouškami jejich síla rostla. A přislíbil, že co může učinit, to také učiní.“