„Doléhá na mě úzkost a trápení, tvá přikázání však jsou mi rozkoší.“ Žalm 119:143, B21
Díky Bohu za zkušené doktory, kteří vědí, jak diagnostikovat nemoc a předepsat léky, které přinášejí zdraví a uzdravení. Je tu ale něco, nad čím by ses měl zamyslet: Co kdyby se mnoho našich nemocí spojených se stresem dalo mnohem úspěšněji léčit meditací (rozjímáním) než medikací?
Žalmista napsal: „Doléhá na mě úzkost a trápení, tvá přikázání však jsou mi rozkoší. Navěky spravedlivá jsou tvá svědectví – dej mi porozumění, abych žil! … Kdo milují tvůj Zákon, mají hojný mír…“ (Žalm 119:143-144, 165, B21). Když je ve tvém těle chemická nerovnováha, možná bude třeba ji léčit medikací, změnou stravy nebo každodenním cvičením. Ale když je tvá duše tak vyhladovělá, že se stane dysfunkční, potřebuje být ošetřena Božím slovem. Tím není myšleno, že si prolétneš pár veršů a poběžíš vstříc dennímu shonu. Jenom trpělivost přináší růže! Někdy musíš strávit s určitým oddílem Písma nějaký čas, dokud neuvidíš „květy té růže“. Musíš si ho zamilovat, přemýšlet o něm a rozjímat nad ním, dokud nezakoření a nezačne v tobě růst.
Změnit zakořeněné charakterové rysy vyžaduje čas. Bůh možná bude pracovat v nějaké oblasti tvého života několik týdnů nebo měsíců. Než si osvojíš nové zvyky a způsoby myšlení, chvíli to trvá. Musíš to uznat a dovolit Bohu, aby ti odhalil nové pravdy a upevnil je v tvém životě. Neklam sám sebe tím, že si budeš myslet, že přečtení si určité biblické pravdy způsobí okamžitou změnu. Potřebuješ ji uplatňovat každý den, a to vyžaduje čas a rozjímání.