„Po všechny věky jsi, Pane, byl vždy naším domovem.“ Žalm 90:1, B21
Přestože Izraelci byli Božím lidem, čteme, že: „Bloudili pouští, cestou pustin, město sídla Božího však nenalezli. Žíznili a hladověli, byli v duši skleslí“ (Žalm 107:4-5). Pokud se dnes cítíš tak nějak podobně, možná tvá duše potřebuje nalézt místo, kde by spočinula. Domov, kde bude v pokoji, v bezpečí a kde o ni bude postaráno, místo, kde můžeš odložit své starosti, únavu a frustraci. David řekl: „Má duše zmírá steskem po Hospodinových nádvořích, mé srdce i mé tělo plesají vstříc živému Bohu!“ (Žalm 84:3).
Dobrou zprávou je, že Ježíš chce být tvým domovem! Řekl: „Zůstaňte ve mně…“ (Jan 15:4). Ježíše můžeš brát jenom jako nouzové útočiště, kam se přiběhneš schovat v těžkých časech, nebo v něm můžeš žít trvale. Nevíš, jak bys mohl Ježíše učinit svým domovem? Zamysli se, pokud by ti někdo dal jako dar nádherný dům, co bys udělal? Přesvědčil by ses, že to dárce myslí vážně, zkontroloval bys papíry a pak by sis zabalil, nastěhoval se a užíval si nového domova, že? Ježíš to myslí vážně, když tě zve, abys v něm přebýval, aby byl tvým domovem. Učiň tedy skutek víry, sbal si a nastěhuj se. Bůh řekl: „Můj lid bude sídlit na nivách pokoje, v bezpečných příbytcích, v klidných místech odpočinku…“ (Izajáš 32:18).
Anglický básník Hartley Coleridge popsal víru takto výstižně: „Potvrzeno je a jistě radost dá ti, že ta věčná pravda pro nás už dnes platí.“ Vyřčené Boží slovo je mocné! Proto každé ráno, když vstaneš, nahlas vyznej: „Bůh je dnes mým domovem!“