„Chápavému jsou všechny (mé výroky) zřejmé, jasné jsou těm, kdo došli poznání.“ Přísloví 8:9, B21
Král Šalomoun napsal: „Slyšte, řeknu vám něco zásadního, co vyjde z mých rtů, slova ryzí jsou. Má ústa mluví pouze pravdu, mým rtům se darebáctví oškliví. Všechny mé výroky jsou spravedlivé, křivého, zvráceného v nich není nic. Chápavému jsou všechny zřejmé, jasné jsou těm, kdo došli poznání.“ (Přísloví 8:6-9, B21).
Obvykle si přikrášlujeme pravdu, abychom získali dvě věci: pozornost a souhlas posluchače. Nakonec se to ale vymstí. Časem lidé zjistí, že máš sklon si pravdu přikrášlovat, a přestaneš být důvěryhodný. Jakmile ztratíš důvěryhodnost, trvá dlouho, než ji získáš zpět, pokud se to vůbec povede. Paušální výroky typu „vždyť to dělají všichni“ nebo „ty nikdy… “ nebo „ty vždycky…“ způsobí, že u lidí klesneš, a nakonec si tě zařadí jako nedůvěryhodného. Je v pořádku, když něco říkáš s nadšením, vyhýbej se ale přehánění. Drž se faktů a odolávej touze být středem pozornosti tím, že se propůjčíš této formě lhaní.
Josefovi bratři žárlili na Boží přízeň, kterou Josef v životě měl. Hodili ho tedy do jámy, jeho oděv namočili do zvířecí krve a odnesli jej ukázat stárnoucímu otci. Neřekli ani slovo. Jednoduše nechali starého muže dojít k závěru, že jeho syna sežrala divoká zvěř. Ba co víc, nechali ho s touto krutou lží žít celé roky. Zjevení 22:15 říká: „Venku zůstanou nečistí, zaklínači, smilníci, vrahové, modláři – každý, kdo si libuje ve lži.“ Pokud tedy nechceš být spojován s touto společností, říkej celou pravdu. Modli se: „Hospodine, vysvoboď mě od zrádných rtů, od jazyka záludného“ (Žalm 120:2).