„… neodplácel…“ 1. Petrova 2:23
Co děláš, když tě někdo zklame nebo naštve? Vytáhneš své mocné zbraně a vrátíš mu to? Řekneš: „Ty jsi mě tak naštval!“? Když tohle řekneš, ukazuješ, že tvé emoce ovládá někdo jiný. Přiznáváš, že jsi této osobě dal moc, aby určovala tvé pocity a reakce. Nikdo ti nemůže
„… kdo mě poslouchá, … bude bydlet … beze strachu z něčeho zlého.“ Přísloví 1:33
Přemýšlej o zásadních rozhodnutích, která během života činíš: volba partnera, rozhodnutí, kde žít, jakou kariéru zvolit. Když se ohlédneš, můžeš říct, že ses pokaždé rozhodl moudře? Jennifer Winquistová napsala: „Rozhodujeme se podle toho, co je pro nás nejlepší,
„Hlásej slovo Boží, ať přijdeš vhod či nevhod…“ 2.Timoteovi 4:2
Pavlova slova charakterizují naši generaci: „… lidé nesnesou zdravé učení, a podle svých choutek si seženou učitele, kteří by vyhověli jejich přáním“ (2. Timoteovi 4:3). Lidové rčení říká: „Pošimrej mě za uchem, ale nešlap mi na nohy!“ Je smutné, že se mnozí křesťané
„… já se vždy snažím zachovat neporušené svědomí před Bohem i lidmi.“ Skutky 24:16
Svědomí prý bylo lidstvu dáno po pádu v zahradě Eden. Jinými slovy, naše touha rozlišovat dobré a zlé nám byla dána díky mechanismu, který do nás Bůh vložil a který je známý jako svědomí. Nesmíme proto ignorovat podněty svědomí,
„Jdi k mravenci…“ Přísloví 6:6-11
„Jdi k mravenci, lenochu, dívej se, jak žije, ať zmoudříš. Ač nemá žádného vůdce, dozorce či vládce, opatřuje si v létě pokrm, o žních sklízí svou potravu. Jak dlouho, lenochu, budeš ležet? Kdy se probudíš ze svého spánku? Trochu si pospíš, trochu zdřímneš, trochu složíš ruce v