„… čekal jsem na světlo, a přišlo mračno.“ Jób 30:26
Další je zklamání z vedoucích. Bylo rozumné předpokládat, že Elímu, izraelskému veleknězi, lze důvěřovat. Právě tak uvažovala Samuelova matka, když mu svěřila svého syna s důvěrou, že ho povede ke službě Bohu. Elí měl ale vážnou charakterovou vadu. Byl to slabý rodič, který přihlížel, jak jeho synové zneužívají kněžská privilegia, berou úplatky a smilní s prostitutkami. Kdo by mohl mladému Samuelovi vyčítat, kdyby se dal na špatnou cestu, když muž, k němuž vzhlížel, tak těžce selhal? Ale ne, on ustál své zklamání a upřel zrak na Boha: „Tak Samuel vyrůstal a Hospodin byl s ním“ (1. Samuelova 3:19). Díky tomu se stal jedním z největších izraelských proroků. Jak se tedy můžeš vyrovnat se zklamáním ze svého vedoucího? Měj zrak upřený na Boha.
A co když se zklameš ve své rodině? Zeptej se Josefa. Když mu Bůh dal vidění o jeho budoucím úspěchu, myslel si, že jeho bratři budou mít radost. Oni místo toho reagovali s nelibostí a prodali ho do otroctví. Daleko od přátel a domova roky strádal ve vězení kvůli zločinu, který nespáchal. Jaké to pokušení k hořkosti, k omílání křivd, které se mu staly, a k plánování pomsty! Kdyby to byl Josef udělal, zemřel by jako neznámý trestanec v cizím vězení. On však místo toho dovolil Bohu, aby se ho zastal. A stejně se Bůh může zastat i tebe. „Žádná zbraň vyrobená proti tobě se nesetká se zdarem, každý jazyk, jenž proti tobě povstane na soudu, usvědčíš ze svévole. Toto je dědictví Hospodinových služebníků, jejich spravedlnost je ode mne, je výrok Hospodinův“ (Izajáš 54:17).