„Dříve než jsem tě vytvořil v životě matky, znal jsem tě…“ Jeremjáš 1:5
Když ti Bůh začne žehnat, připrav se, se objeví stěžovatelé, kteří si budou myslet, že měl požehnat jim nebo jim měl alespoň požehnat stejně jako tobě. Když vznikl spor o to, který z dvanácti kmenů má vést Izrael, Bůh řekl Mojžíšovi, aby vůdce každého kmene napsal na svou hůl své jméno a položil ji přes noc do stanu setkávání. Pak Bůh řekl: „Hůl muže, kterého vyvolím, vypučí. Tak zkrotím reptání…“ (4. Mojžíšova 17:20).
Představ si starou hůl bez kořenů a mízy, která ve tmě rozkvete! Pravdou je, že víra nemůže růst bez těžkostí, musí se zrodit v temnotě protivenství. Existuje stádium, v němž ani nevíš, že jsi byl Bohem vyvolený, v tu chvíli to ví jenom on. Jeremjášovi řekl: „Dříve než jsem tě vytvořil v životě matky, znal jsem tě…“ (Jeremjáš 1:5). Ještě dříve, než jsi byl pípnutím na monitoru, Bůh už s tebou měl plány. Důvod, proč jsi nezemřel na operačním stole nebo při autonehodě, je ten, že Bůh nad tebou držel svou ruku. Navíc si tě nevybral kvůli tomu, že bys byl tak ctnostný a úžasný. Naopak: „… neurozené v očích světa a opovržené Bůh vyvolil, … aby se tak žádný člověk nemohl vychloubat…“ (1. Korintským 1:28-29).
Když Bůh tvořil nebesa a zemi, Bible říká: „… nad propastnou tůní byla tma“ (1. Mojžíšova 1:2). Potom Bůh promluvil a řekl: „‚Buďte světla…‘ A stalo se tak“ (1. Mojžíšova 1:14-15). A dnes může Bůh proměnit tvou temnotu ve světlo a zoufalství v naději. On se nenechá temnotou zastrašit – právě uprostřed ní dělá jedny ze svých nejlepších činů!