„… stezkou spravedlnosti mě vede…“ Žalm 23:3
Život je plný voleb, rozhodování a možností. A také je plný lidí se silnými názory, kteří se ti budou snažit říkat, kudy bys podle nich měl jít. Kdybychom měli možnost vrátit čas, téměř všichni bychom změnili některá svá rozhodnutí, protože způsobila, že jsme se ocitli spíše na cestě svévole než spravedlnosti. Ovce tíhnou k čemukoli, co láká jejich instinkty jako například keř bobulí, a nedbají na to, že je to odvede od stáda a pastýřovy starostlivé péče. Myslí si, že znají správnou cestu, ve skutečnosti ale nemají ani tušení.
Necháváš se řídit spíše svými chutěmi a instinkty než svým pastýřem? Říkáš si, že Bůh ti dal mozek, abys ho používal? To je pravda, a musíš ho rozvíjet. Je ale omezený a dovede tě jen do určitého bodu. Duch svatý tě chce dovést za tyto limity. „Ti, kdo se dají vést Duchem Božím, jsou synové Boží“ (Římanům 8:14). Jak nás Bůh vede? Objektivně svým Slovem a subjektivně svým Duchem. Když čteš Boží slovo, „dopřává ti odpočívat na travnatých nivách“ (viz Žalm 23:2) a vkládá ti do srdce, co chce, abys činil. Pokud ses vydal špatnou cestou, obrať se k Bohu a on tě povede zpět na cestu spravedlnosti.
Váháš, jestli by Bůh skutečně mluvil k někomu, jako jsi ty? Ano: „Volá své ovce jménem a vyvádí je. … kráčí před nimi a ovce jdou za ním, protože znají jeho hlas“ (Jan 10:3-4). Nech se vést Bohem!