„… proměňujte se obnovou své mysli…“ Římanům 12:2
Dávno předtím, než byl Williamu Jamesovi, otci americké psychologie, připsán výrok: „Největším objevem mé generace je, že lidé mohou změnit svůj život tím, že změní své postoje,“ Bůh řekl: „… vždyť jak v duchu uvažuje, takový opravdu je“ (Přísloví 23:7, ČSP). O našem štěstí často nerozhodují naše okolnosti, ale naše myšlenky. Neustále si myslíme, že šťastní budeme, až se stanou určité věci.
Například nějaká matka říká: „Až začne Tomášek chodit do školy, budu šťastná.“ A na chvíli pak šťastná je. Později říká: „Až Tomáš dokončí střední školu, budu šťastná.“ A je šťastná, alespoň přes léto. Vidina synovy promoce, jeho svatba a narození prvního vnoučete pak přinášejí vždy stejný příslib. Problémem ale je, že se matka nenaučila, jak být šťastná mezi „událostmi“.
Pokud tvé štěstí ovládá něco mimo tebe, vždycky budeš rukojmím lidí, míst a věcí. Bůh ale nechce, abys žil jako oběť okolností, které jsou mimo tvou kontrolu. Žalmista řekl: „Dobrořečit budu Hospodinu v každém čase, z úst mi bude znít vždy jeho chvála“ (Žalm 34:2). David si zvolil správný postoj, a ty to musíš udělat také! Navíc si ho musíš také udržet, a to je to nejtěžší. Jak řekl jeden starý farmář: „Nejtěžší na dojení krav je, že nezůstávají podojené!“ Tak to je i s postoji, nezůstávají změněné. Musíš na nich každý den pracovat, říká se tomu „proměňovat se obnovou své mysli“ (viz Římanům 12:2). Dělá se to tak, že vstupuješ do Božího slova a jeho Slovo vstupuje do tebe. Děláš to pravidelně?