„Lásku neuhasí ani velké vody a řeky ji nezaplaví.“ Píseň písní 8:7
Musíte být vůči sobě otevření. Nesmíš si nic skrývat, musíš být citlivý, vnímavý a ochotný důvěřovat. Představ si, jak se cítíš u lékaře, když máš dostat injekci. Tvou první reakcí je, že se sevřeš, že? Podobě se naše srdce přirozeně sevře, když zažilo bolest z odmítnutí, zrady nebo osamění. Je to reflexní mechanismus v duši, kterým se podvědomě chráníme. Kdekoli jinde je to skvělý nástroj, v manželství ale ne. Pokud tento mechanismus nevypneš, uzavřeš svou duši před tím druhým. V takovém stavu druhého stále miluješ a každý večer se k němu vracíš, jsi ale napjatý, máš obavy a nejsi přítomný v daném okamžiku. Uzavřel ses, protože se bojíš zklamání a zranění.
Manželství je smlouva stvrzená fyzickou intimitou, která odstraňuje všechny bariéry a je oslavou radosti, že mezi vámi dvěma nic nestojí. Pokud jsi zažil zradu a zklamání, je obtížné dosáhnout takové blízkosti a udržet ji v emocionální i fyzické rovině. Je tu ale dobrá zpráva. Ústředním motivem Bible je vzkříšení – co je mrtvé, znovu povstává k životu. Takže pokud jste ochotni otevřít svou duši a srdce jeden druhému, můžete dříve ztracenou blízkost jistě znovu získat.
Šalomoun napsal: „Vždyť silná jako smrt je láska, neúprosná jako hrob žárlivost lásky. Žár její – žár ohně, plamen Hospodinův. Lásku neuhasí ani velké vody a řeky ji nezaplaví“ (Píseň písní 8:6-7). Jestli hledáš Boží pomoc a jsi ochoten na tom pracovat, můžeš opět zažehnout plamen lásky a znovu zbudovat své manželství.