„Dítky, nemilujme pouhým slovem, ale opravdovým činem.“ 1. Janova 3:18
Když se zeptali jednoho multimilionáře, kolik peněz je třeba ke štěstí, odpověděl: „Ještě o trochu více.“ Dejme tomu, že ty takový nejsi a že máš starost o druhé. Proč se tedy více nevěnuješ naplňování jejich potřeb? „Má-li někdo dostatek a vidí, že jeho bratr má nouzi, a bez soucitu se od něho odvrátí – jak v něm může zůstávat Boží láska? Dítky, nemilujme pouhým slovem, ale opravdovým činem“ (1. Janova 3:17-18).
Tyto verše bychom mohli shrnout dvěma slovy: Udělej něco! V podobenství o milosrdném Samaritánovi prošli kolem umírajícího muže na silnici do Jericha postupně kněz a levita, aniž by se zastavili a pomohli. Proč? Nebyla to snad skvělá příležitost praktikovat to, co kážou? Jak to, že se stali tak necitelnými a lhostejnými? Mysleli si snad, že je to příliš velký problém a oni s tím nemohou nic dělat? Byli tak zaměření na svou službu v církvi, že nechtěli věnovat čas ani prostředky, které by tomu muži mohly pomoct? Ježíš řekl: „Ale když jeden Samařan na své cestě přišel k tomu místu a uviděl ho, byl pohnut soucitem; přistoupil k němu, ošetřil jeho rány olejem a vínem a obvázal mu je, posadil jej na svého mezka, zavezl do hostince a tam se o něj staral“ (Lukáš 10:32-33).
Všimni si slova soucit. Samařan byl situací emocionálně zasažen. A to musíš být i ty. Bob Pierce, zakladatel humanitární organizace World Vision, se kdysi modlil: „Kéž je mé srdce zlomeno věcmi, které lámou srdce Boží.“ Slovo pro dnešní den tedy je – udělej něco!