„Hospodin je můj pastýř, nebudu mít nedostatek.“ Žalm 23:1
Potřebuješ znát dvě věci:
1) Charakter našeho pastýře. Ježíš rozlišoval dobré pastýře od špatných (viz Jan 10:11-16). Špatní pastýři hledí na vlastní zájmy, nikoli na blaho ovcí. Jsou nespolehliví, když se blíží hrozba, stádo opustí. Ježíš ale prohlásil: „Já jsem dobrý pastýř. Dobrý pastýř položí svůj život za ovce“ (Jan 10:11). Co ho tedy činí dobrým pastýřem? To, že je ochoten za ovce položit život. Jejich potřeby a bezpečí jsou pro něj přednější než jeho vlastní, a v případě nutnosti za ně zemře. „Já jsem dobrý pastýř; znám své ovce a ony znají mne…“ (Jan 10:14). Ježíš zná každou svou ovci osobně a touží po důvěrném vztahu s ní. Každou volá jménem, ony mu důvěřují a následují ho, kam je vede (viz Jan 10:3). Můžeš se spolehnout, že tvůj pastýř tě ochrání a povede.
2) Úkolem pastýře je o ovce pečovat. Pastýř nemůže být dobrý, jestli nejsou uspokojeny potřeby jeho ovcí. Ovce neznají cestu na pastvu, nevědí, kde je napajedlo, ani jak zajistit své bezpečí. Pastýř to ví. Jeho ovce mu věří, spoléhají se na něj a následují ho. Věřit mu a spoléhat se na jeho ochranu a zaopatření však není instinktivní, je nutné se pro to rozhodnout, je to akt vůle.
Bez ohledu na pocity a okolnosti se rozhodni důvěřovat pastýři, že věci zvládne a že bude jednat v zájmu tvého bezpečí. Pokud mu svěříš své obavy a starosti a odpočineš v jeho dobrotě, on naplní své zaslíbení a ty „nebudeš mít nedostatek“ (viz Žalm 23:1).