„Můj synu, věnuj pozornost mé moudrosti…“ Přísloví 5:1
Šalomoun řekl svému synovi: „Můj synu, věnuj pozornost mé moudrosti… Ze rtů cizí ženy sice kape med a její jazyk je hladší než olej, nakonec je však hořká jako pelyněk, ostrá jak dvojsečný meč. … Ať jde tvá cesta daleko od ní, nepřibližuj se ke dveřím jejího domu, ať nevydáš svou důstojnost jiným, ukrutníkovi svá léta, ať se tvou silou nesytí cizáci a ovocem tvého trápení dům cizí. … Řekneš: ‚Jak jsem mohl nenávidět napomínání? … Málem bych byl propadl nejhoršímu uprostřed shromáždění a pospolitosti‘“ (Přísloví 5:1-4, 8-14).
Dobré rady je vždy snazší udílet než se jimi sám řídit. U krále Šalomouna to můžeme dobře vidět. Opakovaně a velice přesvědčivě nám říká, že jen blázni upadají do léčky cizoložství. Přesto nedokázal dbát vlastní rady a výslovného Božího varování: „… ať nemá mnoho žen, aby se jeho srdce neodvrátilo od Boha“ (5. Mojžíšova 17:17). Šalomoun se oženil se sedmi stovkami žen. Jaký byl výsledek? „… jeho ženy odklonily jeho srdce k jiným bohům, takže jeho srdce nebylo cele při Hospodinu, jeho Bohu…“ (1. Královská 11:4).
Nabízí se zajímavá otázka: Vyjadřoval se Šalomoun k tomuto konkrétním tématu tolik právě proto, že představovalo oblast, v níž sám bojoval a byl zranitelný? Vedoucí to tak někdy dělají, že vystupují proti slabostem, které vidí ve vlastním životě. Jisté je, že kdyby se Šalomoun řídil radou, kterou dal svému synovi, jeho životní příběh by byl zcela jiný. Dnešní slovo pro tebe tedy zní – řiď se vlastními radami.