„… kdo však miluje, přilne víc než bratr.“ Přísloví 18:24
Cicero řekl: „Přátelství činí naše štěstí zářivějším a zvyšuje jeho třpyt, naše neštěstí naproti tomu činí snesitelnějším, poněvadž je sdílí spolu s námi.“ Faktem je, že člověk nemůže mít víc než několik blízkých přátel, protože opravdové přátelství vyžaduje čas, pozornost a oddanost. „Někdo má přátele ke své zkáze, ale některý přítel přilnul víc než bratr“ (Přísloví 18:24, ČSP). Mezi charakteristické znaky skutečného přátelství patří:
1) Důvěra. Ralph Waldo Emerson napsal: „Krása přátelství nespočívá v podané ruce, laskavém úsměvu ani v radosti ze společenství, spočívá v duchovní inspiraci, kterou člověk získává, když zjistí, že v něj někdo jiný věří a je ochoten mu důvěřovat.“
2) Dávání a přijímání. Někdy bude primárním dárcem jeden, jindy druhý. Pravé přátelství je však vždy oboustranné.
3) Vzájemné sdílení životů. Helen Kellerová řekla: „Příběh mého života utvářeli mí přátelé. Tisícerými způsoby proměnili má omezení v nádherné výsady a umožnili mi, abych stínem své omezenosti procházela s jasnou a šťastnou myslí.“
4) Vzájemné potěšení. Opravdoví přátelé spolu tráví čas jen tak pro radost. To, co děláte, nemusí být nutně důležité. Kvůli životnímu shonu bohužel zapomínáme, jaká to může být radost.
5) Vzájemná úcta. Jak se buduje úcta? Tím, že nedovolíte, aby se překážky nebo okolnosti staly důležitějšími než vztah. Když se ocitnete pod tlakem, i nadále se k sobě vzájemně chováte trpělivě a laskavě. A když se objeví problémy, snažíte se vztah udržet.