„… jestliže ses … zapletl … výroky svých úst…“ Přísloví 6:1-2
Jeden známý psychiatr prohlásil, že dvě z nejsmutnějších slov v lidském slovníku jsou „kdybych jen“. Lidé, kteří se nechali chytit do pasti svých neúspěchů, si podle něj celý život říkají: „Kdybych se jen víc snažil… Kdybych jen byl laskavější ke svým dětem… Kdybych jen byl pravdomluvnější… Kdybych jen…“ Takový způsob myšlení je možno změnit tak, že člověk místo „kdybych jen“ začne říkat „příště“. „Příště se budu víc snažit… Příště budu ke svým dětem laskavější… Příště budu pravdomluvnější…“
Bible říká, že se můžeš „zaplést do výroků svých úst“ (viz Přísloví 6:2), tedy upadnout do pasti. Viděl jsi někdy zvíře chycené do pasti, jak se snaží osvobodit? To mohou způsobit i tvá slova. Neovlivní to přitom jenom tebe, ale i ostatní. Možná si myslíš, že kolem toho děláme příliš mnoho povyku. Pokud ano, čti dál: „Mírný jazyk je stromem života, kdežto pokřivený rozkládá ducha“ (Přísloví 15:4). „V moci jazyka je život i smrt, kdo ho rád používá, nají se jeho plodů“ (Přísloví 18:21). Ježíš řekl: „… kdo řekne této hoře: ‚Zdvihni se a vrhni se do moře‘ – a nebude pochybovat, ale bude věřit, že se stane, co říká, bude to mít“ (Marek 11:23).
Co mají tato biblická místa společného? Potvrzují, že naše slova všemu vdechují buď život, nebo smrt! Takže místo poraženeckých řečí promlouvej do své situace vítězství. Místo řečí o neúspěchu začni mluvit o úspěchu. Když to budeš dělat, Bůh poctí ovoce tvých rtů.