„V Hospodina, … skládej naději jak nyní, tak i navěky!“ Žalm 131:3, B21
David řekl: „Očekávej na Boha. Čekej s nadějí. Věř nyní i navěky!“ (Žalm 131:3, přel. z angl.). Pokud se rozhodneš, že situace je beznadějná, zabouchneš Bohu dveře před nosem. Pro většinu z nás starších, dokud jsme v přiměřeně dobrém zdravotním stavu a víme, odkud nám přichází důchod, naděje máloco znamená.
Nejprve si sám pro sebe odpověz na otázku, po čem nejvíc toužíš. Představ si, že je ti osmdesát a ohlížíš se zpět. Jsi spokojený? Pokud ne, přijmi to jako výzvu a najdi si něco, k čemu upneš svou naději. Musí to být naděje osobní, ne taková, o jaké si myslíš, že bys ji měl mít. Musí být dostatečně vroucí, aby mohla řídit vše, co děláš. Dej své naději nějaký symbol – něco, na co budeš moct soustředit své myšlenky. Jeremjáš dal Božímu lidu lekci o naději tím, že koupil pozemek v Anatótu (viz Jeremjáš 32:9). Věděl, že budou odvedeni do zajetí a vzpomínka na to vzdálené pole v Judsku bude během těch dlouhých let fungovat jako symbol budoucí obnovy. Leo Algimas a jeho rodina byli během druhé světové války nahnáni do koncentračních táborů. Ponechali si jako symbol naděje malý kousek papíru z bonboniéry s americkou vlajkou na spodní straně. Předávali si ten papírek z ruky do ruky, drželi ho, dívali se na něj a šeptali si o blížící se osvobozenecké armádě. Symboly nám pomáhají upnout mysl na něco, co je možné.
Tomu největšímu symbolu, jaký kdy svět poznal, bylo ve skutečnosti nejtěžší uvěřit. Děťátko v jeslích zvěstovalo Boží království na zemi a měnilo osud lidstva. A může změnit i tvůj osud. Ujasni si, co očekáváš s nadějí, požádej o to v jeho jménu bez ohledu na to, jak nemožné to vypadá. Očekávej, že se to splní.