„A ti všichni, chváleni pro svou víru…“ Židům 11:39, přel. z angl.
Debbie, zářící třiceti sedmiletá žena, která pracovala pro „Slovo pro dnešní den“ v Atlantě, zemřela po zápase s rakovinou. Lidé se všude modlili za její uzdravení, včetně starších v církvi Northpoint. Někteří z těch, kdo se účastnili jejího pohřbu, si říkali: „Proč?“ Pravda je taková, že někdy nás Bůh uzdravuje jako odpověď na modlitbu víry (viz Jakub 5:14), jindy si nás vezme do nebe, což Pavel popisuje jako „mnohem lepší“ (viz Filipským 1:23). Toto vede k otázce: „Proč jsou někteří uzdraveni jako odpověď na modlitbu a jiní ne?“ Odpověď zní: „Nevíme a Bůh nám to neřekne!“ Pavel, který napsal polovinu Nového zákona, sloužil tak zázračným způsobem, že mrtví byli vzkříšeni; ale také vyznal: „…naše poznání je jen částečné…“ (1. Korintským 13:9).
Pastor James Bradley objasňuje toto obtížné téma. Poukazuje na to, že v Židům se píše: „…unikli ostří meče…“ (Židům 11:34). O několik vět dále ale stojí: „…umírali pod ostřím meče“ (Židům 11:37). Ale všimni si ve verši 39: „A ti všichni, chváleni pro svou víru…“ (Židům 11:39, přel. z angl.). Bradley píše: „Vypadá to, že nemůžeme vždycky vírou měřit výsledky. Víra je vlastnost a hodnota, která má svůj vlastní význam. Naše víra není založena na tom, co získáme, je založena na tom, komu důvěřujeme.“ Když mluvil o smrti Debbie, napsal: „Neselhala ve své víře a její víra nepřestala fungovat. Ona byla a je úžasným příkladem důvěry v Boha v nejobtížnějších životních výzvách. Je bojovníkem víry a byla inspirována svou neotřesitelnou důvěrou v Pána a láskou k Němu.“