„I řekl Hospodin Abramovi…“ 1. Mojžíšova 12:1
Abraham důvěřoval Bohu, že naplní svoje zaslíbení, ať se stane cokoliv. „Věřil, a proto žil v zemi zaslíbené jako cizinec, bydlel ve stanech…“ (Židům 11:9). Během některých nocí si Abraham asi říkal: „Kdybych tak byl zpátky doma a mohl spát ve své vlastní posteli.“
Naplňování
„I řekl Hospodin Abramovi…“ 1. Mojžíšova 12:1
Abraham byl schopen slyšet Boží hlas. „I řekl Hospodin Abramovi: ,Odejdi ze své země, ze svého rodiště a z domu svého otce do země, kterou ti ukážu“ (1. Mojžíšova 12:1). Abraham se nemohl podívat do Písma, aby tam našel vedení, ani v okolí nebyli proroci,
„I řekl Hospodin Abramovi…“ 1. Mojžíšova 12:1
Z Abrahamova života se toho můžeme tolik naučit. Například to, že Bůh nás může povolat v jakémkoliv období života. Bez jakéhokoliv protestu nebo odkládání Abraham řekl: „Ano, Pane!“ a jeho poslušnost bez otázek je výtkou těm z nás, kdo říkají: „Jsem příliš starý, nech to pro
„Zchudne, kdo pracuje zahálčivou dlaní, kdežto pilné jejich ruka obohatí.“
Přísloví 10:4
Rút pracovala jako zemědělská dělnice, když si ji Boáz vybral za svou manželku. Elíša oral své pole, když si ho Elijáš najal jako svého pomocníka. Petr, Jakub a Jan byli rybáři, když si je Ježíš vybral za své učedníky.
„Vyvyšujte Hospodina, našeho Boha, klanějte se před podnožím jeho nohou – je svaté!“ Žalm 99:5
Nikdy neztrať svou schopnost žasnout, nebo ztratíš motivaci k uctívání. Jestliže nevěříš, že Bůh je všemocný, všudypřítomný a přístupný, budeš žít v obavách a budeš si myslet, že všechno závisí na tobě. Přestaneš se sdílet o své víře