„…upadne-li někdo z vás do nějakého provinění…“ Galatským 6:1
Pavel píše: „…upadne-li někdo z vás do nějakého provinění, vy, kteří jste vedeni Božím Duchem, přivádějte ho na pravou cestu v duchu mírnosti…“ Všimni si slov „upadne-li“. Mnozí z nás, kdo klopýtáme, jsme si kdysi mysleli: „To se mi nikdy nestane.“ Ale stalo se
„…řekla Ježíšovi jeho matka: ,Už nemají víno.‘“ Jan 2:3
V biblických časech bylo nabídnutí vína hostům na svatbě očekávanou zdvořilostí. Byl to také projev úcty, takže když víno došlo, bylo to považováno za společenskou pohromu. Ale všimni si, jak se s tím Marie vypořádala. Místo toho, aby hledala někoho, kdo by mohl být
„Jistě splní, co mi určil…“ Jób 23:14
Někdy Bůh věci dovolí, jindy je doopravdy plánuje. V každém případě má na mysli určitý plán. Jób řekl uprostřed nevyslovitelného zármutku: „Jistě splní, co mi určil…“ (Jób 23:14). Když si uvědomíš, že Bůh pro tebe něco určil, změní to tvůj pohled. Je to jako létání. Na
„Neboť je to Bůh, který ve vás působí, že chcete i činíte, co se mu líbí.“ Filipským 2:13
Bůh se zavázal ke svému plánu pro tvůj život, ne ke tvému! Můžeš říci: „Pane, tady je můj plán; požehnej ho.“ Možná to udělá, možná ne. „Jsme přece…stvořeni k tomu, abychom konali dobré skutky, které
„Pomoc mi přichází od Hospodina…“ Žalm 121:2
Pokud toužíš konat Boží vůli, ale nečerpáš z Jeho síly, selžeš navzdory svým schopnostem, svým kontaktům a zdrojům. Musíš rozvíjet narůstající závislost na Bohu. Nemůžeš sedět stranou a očekávat, že On všechno pro tebe udělá. Byl jsi povolán k tomu, abys vykročil ve víře, poslouchal Jeho