„…tvá víra je veliká; staň se ti tak, jak chceš.“ Matouš 15:28
Matouš zaznamenává: „…jedna kananejská žena…vyšla a volala: ‚…Pane… Má dcera je zle posedlá.‘… On odpověděl: ‚Jsem poslán jen ke ztraceným ovcím z lidu izraelského… Nesluší se vzít chléb dětem a hodit jej psům.‘ A ona řekla: ‚Ovšem, Pane, jenže i
„Každý dělal, co uznal za správné.“ Soudců 17:6
Neexistuje lepší vyobrazení naší přirozenosti hnané naším sobectvím než toto: „Každý dělal, co uznal za správné“ (Soudců 17:6). Jejich filosofie byla: „Neříkej mi, co mám dělat.“ Ale taková filosofie tě ponechá bez kontroly a vystavuje tě dominantní moci tvého vlastního těla.
Všichni máme
„Každý dělal, co uznal za správné.“ Soudců 17:6
Nejsi nikdy zranitelnější, než když se skrýváš před druhými. Skrývání se je ideální šlechtitelská půda pro podvod, vede nás k hříchu. Ježíš zdůrazňuje, že milujeme tmu více než světlo, protože naše skutky přirozeně tíhnou ke zlému (viz Jan 3:19). Je v nás náchylnost k
„Já jsem vinný kmen, vy jste ratolesti.“ Jan 15:5
Bible nám poskytuje dva zajímavé obrazy našeho vztahu s Ježíšem:
1) Ratolest. „Já jsem vinný kmen, vy jste ratolesti. Kdo zůstává ve mně a já v něm, ten nese hojné ovoce…“ (Jan 15:5). Ježíš ti chce být tak blízko, jak blízko je
„Nebe a země pominou, ale má slova nepominou.“ Matouš 24:35
Jednou z prvních knih, která vyšla z tiskařského stroje, když byl vynalezen, byla Bible. A je stále nejprodávanější.
Anonymní autor napsal: „Zachycuje Boží mysl, stav člověka, cestu spasení, osud hříšníků a štěstí věřících. Je to světlo, které ti ukazuje směr, potrava,