„Blaze těm, kdo mají čisté srdce…“ Matouš 5:8
Učiň ze svého srdce „kontrolované území“, protože to, co se v něm děje, určuje, jak reaguješ v životě. Co se týče lidí, zábavy a zálib, neotvírej se ničemu, co má schopnost tě uvěznit, nebo tě učinit cynickým a bezcitným. Když to uděláš, zavřeš sám sebe
„Blaze milosrdným, neboť oni dojdou milosrdenství.“ Matouš 5:7
Když ubližuješ svému nepříteli, staví tě to pod jeho úroveň; pomsta tě s ním staví na rovinu; odpuštění tě staví nad něj. Bible říká: „Nechtějte sami odplácet…ale nechte místo pro Boží soud…“ (Římanům 12:19). Pomsta není sladká; zanechává hořkou příchuť. Neustále tě drží v takových
„Blaze těm, kdo hladovějí a žízní po spravedlnosti…“ Matouš 5:6
Toto blahoslavenství opravuje dvě chyby, kterých se dopouštíme, když dojde na spasení. První je, že se celé spasení týká víry. Ta druhá je, že se celé spasení týká chování. Ve skutečnosti se spasení týká obojího. Znovuzrození přináší:1) Pozici spravedlnosti. Když na sebe navršíš
„Blaze tichým…“ Matouš 5:5
V našem drsném světě je tichost a mírnost často mylně považována za slabost. Ale Ježíšova definice mírnosti zobrazuje silného, majestátního hřebce, který byl přiveden k poslušnosti. Neztratil nic ze své vytrvalosti a síly. Pouze to znamená, že kdysi měl svou silnou vůli, ale nyní se podvoluje vůli někoho jiného.
„Blaze těm, kdo pláčou…“ Matouš 5:4
Ježíš řekl: „Blaze těm, kdo pláčou, neboť oni budou potěšeni“ (Matouš 5:4). Žal je cena, kterou platíme za lásku. Jeden spisovatel píše: „Když na nás žal tvrdě dopadne, divíme se: ‚Proč se toto stalo? Má nám to připomenout krátkost života? Má to prohloubit víru těch, kteří pokračují?‘