„…moje milosrdenství od tebe neodstoupí…“ Izajáš 54:10
Čínský misionář John Bentley distribuoval dětem, které žily v čínském sirotčinci, knihu, kterou napsal Max Lucado a nazval ji „Jsi výjimečný“. V Číně jsou chlapci upřednostňováni před dívkami. Zdravé malé děti mají lepší postavení než postižené. Skutečně, děti, které nemohou mluvit nebo neslyší, mají malou šanci
„Nezanedbávejte společná shromáždění…“ Židům 10:25
Brali vážně Boží Slovo. „Vytrvale poslouchali učení apoštolů…“ (Skutky 2:42). Výzkumy ukazují, že je dnes osobní čtení Bible mezi křesťany méně obvyklé než modlitba. Slovo od Boha, které nás posiluje v každodenních zkouškách, jsme nahradili cvičením a kávou. Naše čtení Bible je omezeno na pastorovo nedělní kázání. První
„…byli spolu, lámali chléb a modlili se.“ Skutky 2:42
Brali vážně modlitbu. Novozákonní církev byla počata v lůnu modlitby. Po deseti dnech jednotné modlitby v horní místnosti „byli všichni naplněni Duchem svatým“ (viz Skutky 2:4). Co se stalo potom? Založili církev, která stále ovlivňuje svět i po dvou tisících letech. Zeslábnul jejich modlitební
„Všichni…byli pospolu a měli všechno společné.“ Skutky 2:44
Brali vážně společenství. Jsme více než společenský klub založený na společných zájmech. Jsme rodina – rodné děti nebeského Otce, pokrevní příbuzní. Je to tak díky kříži. „…byli jsme jedním Duchem pokřtěni v jedno tělo…“ (1. Korintským 12:13). Tito první učedníci si vážili svého vztahu. Bylo
„Každého dne pobývali svorně v chrámu…“ Skutky 2:46
Odhaduje se, že na světě existuje přes půl miliardy lidí, kteří praktikují křesťanství. Ale církev by dnes neexistovala, nebýt malé skupiny učedníků, kteří byli zcela oddáni Kristu. Boží věci nebyly částečným zájmem nebo příhodným závazkem prvotních křesťanů, ale byly jejich nejvyšší prioritou. Pokud to myslíš