„Toto jsou Davidova poslední slova…“ 2. Samuelova 23:1
Jednou zemřeme všichni; naše poslední slova budou často považována za jedny z nejdůležitějších. Otázkou je, zda jsi uplatnil svůj nejvyšší potenciál a naplnil Boží záměr pro svůj život. Bible říká: „Toto jsou Davidova poslední slova…“ (2. Samuelova 23:1). Co nám to má naznačit? Davidův příběh
„Ti tři bohatýři vtrhli do pelištejského tábora…“ 2. Samuelova 23:16
David věděl, jak vychovat další vůdce. On lidi „nevyužíval“. On nejprve rozpoznal, co v nich je, dal jim příležitost sloužit a pak je odměnil a ocenil. Výsledkem bylo, že byli ochotni za něj položit život. Ve 2. Samuelově 23:15-16 čteme: „Tu David zatoužil:
„… vytáhli všichni Pelištejci Davida hledat.“ 2. Samuelova 5:17
Pavel píše: „Bojuj dobrý boj víry…“ (1. Timoteova 6:12). Za některá Boží zaslíbení se musí bojovat. Jebúsejci, kteří drželi Jeruzalém, vzkázali Davidovi: „Sem nevstoupíš…“ (2. Samuelova 5:6). Buď připraven na to, že tvá vize narazí na odpor, zejména pokud zatím není, jak ji ověřit.
„… vezměte si za vzor ty, kdo pro víru a trpělivost mají podíl na zaslíbení.“ Židům 6:12
Zde jsou další tři poučení z Davidova života: 1) Bůh si zvolí sám. Když přišel prorok Samuel, aby v Jišajově domě pomazal příštího krále Izraele, na Davida nikdo nepomyslel. Bůh ho však přesto vyvolil – stejně
„… všecko napomáhá k dobrému těm, kdo milují Boha…“ Římanům 8:28
Bůh řekl: „Nalezl jsem Davida, syna Jišajova, muže podle mého srdce, který bude činit všechnu mou vůli“ (Skutky 13:22, ČSP). Když toto Bůh o někom říká, bylo by moudré se na jeho život zaměřit. David začínal jako pastýř a skončil jako král.