„… upíral svou mysl k budoucí odplatě.“ Židům 11:26
Mojžíš přišel na to, že když nenaplníš svůj sen od Boha, ani královský palác tě neučiní šťastným. „Vírou se Mojžíš, jakmile dospěl, zřekl postavení faraonova vnuka. Dal přednost útrapám Božího lidu … neboť se díval až k odplatě … Vytrval, jako by viděl Neviditelného“
„Můj služebník Káleb má ale jiného ducha…“ 4. Mojžíšova 14:24, B21
Káleb byl skutečně pozoruhodný. Tenhle chlápek neměl žádný plán na důchod a houpací křeslo! V pětaosmdesáti snil o vlastní hoře v zaslíbené zemi. Ani trochu ho neodradilo, že na ní žijí obři. Když ostatní lidé viděli obry a chtěli se vzdát, Káleb
„… před Bohem … který … volá věci, které nejsou, aby byly.“ Římanům 4:17, B21
Když se odvážíš snít, Bůh, který „volá věci, které nejsou, aby byly“, pracuje ve tvém nitru. Je tu ale i třetí zabiják snů, kterého musíš přemoci: zabydlení se v průměrnosti. Sen daný od Boha od tebe bude vyžadovat
„V naději proti vší naději Abraham uvěřil, že bude otcem mnohých národů…“ Římanům 4:18, B21
Druhým zabijákem snů je zklamání. Zdrojem zklamání je rozdíl mezi očekáváním a realitou. Bezpochyby jsi na něj již narazil. Kdybys musel žít s nenaplněnými touhami a nadějemi, mohlo by tě to zničit. Mark Twain řekl: „Měli bychom si
„Hle, mistr snů sem přichází! Pojďte, zabijme ho!“ 1. Mojžíšova 37:19-20
V následujících dnech se podíváme na některé zabijáky snů. Prvním je odrazování. Vědci provedli s opicemi takovýto pokus: Do místnosti s vysokou tyčí uprostřed pustili čtyři opice. Na vrcholku tyče byl velký trs banánů. Jedna z opic začala po tyči šplhat, ale