„… v životě mi nejde o nic víc, než abych dokončil svůj běh a službu…“ Skutky 20:24, B21
Když Titanik narazil do ledovce, jedna bohatá žena, která dostala místo v záchranném člunu, se prý zeptala se, zda by se mohla na chvíli vrátit do své kajuty. Dali jí tři minuty. Překročila peníze a
„… vzal těch pět chlebů … požehnal, rozlámal chleby a dal je učedníkům…“ Matouš 14:19, ČSP
Bible říká: „(Ježíš) … vzal těch pět chlebů a dvě ryby, vzhlédl k nebi, požehnal, rozlámal chleby a dal je učedníkům a učedníci zástupům“ (Matouš 14:19, ČSP). Všimni si, jak se tento příběh vyvíjí: vzal, požehnal, rozlámal,
„Srdcem zkroušeným a zdeptaným ty, Bože, nepohrdáš!“ Žalm 51:19
Zlomení vede k požehnání. Elíša byl rolníkem. Aby mohl obdržet dvojnásobný díl Elijášova ducha, musel rozlámat a spálit svůj pluh. Když chtěla Marie ukázat svou lásku k Ježíšovi, musela rozbít svou nádobu drahocenné masti a vylít ji na něj. Aby tři sta Gedeónových vojáků
„Obětí, o kterou stojíš, je zlomený duch.“ Žalm 51:19, přel. z angl.
Zlomení je proces, jímž nás Bůh zbavuje pýchy a soběstačnosti, aby mohl zazářit Kristův charakter. Zlomení nemusí nutně znamenat, že prožiješ nějakou tragédii. Mnoho lidí prožívá tragédie, aniž by je to přivedlo blíž k Bohu. Při zlomení nejde tolik o
„Udělej v tomto úvalu prohlubeň vedle prohlubně.“ 2. Královská 3:16
Všechno nedostávají ti, kdo čekají, ale ti, kdo jsou připraveni. Ve třetí kapitole 2. Královské máme pro to skvělou ilustraci. V rámci Boží strategie, jak porazit Moábce, Bůh řekl Izraelcům, aby vykopali příkop, který on pak naplní vodou, takže se z něj stane
„… abyste věděli, že máte věčný život.“ 1. Janova 5:13
Asi by tě překvapilo, kolik křesťanů má pochybnosti o svém spasení. Pojďme si tedy otevřít Boží slovo a vyřešit tuto otázku jednou provždy: „A to je to svědectví: Bůh nám dal věčný život, a ten život je v jeho Synu. Kdo má Syna,